PTÁTE SE ...

 


LIBUŠE BOHÁČKOVÁ
SPECIALISTKA NA MYOSKELETÁLNÍ DIAGNOSTIKU
ODBORNÝ PORADCE PRO POHYBOVOU AKTIVITU A ŽIVOTNÍ STYL
FITNESS - MišMaš
Nová Osada, Gajdošova 7,  Brno,
 tel :
+420 602 748 683 nebo ( +420 604 864 047 )




Zajímají Vás odpovědi na Vaše dotazy ?  -  Stačí kliknout  -   >>>   Z Vašich dopisů aneb LISTÁRNA   <<<        





















 







 

JAK JSTE SE DOSTALA VY SAMA K POSILOVÁNÍ?
 
Vždy jsem měla blízko ke sportu. V mládí jsem dělala sportovní gymnastiku, pár let jsem hrála závodně volejbal. Dříve nebylo tolik sportovních možností jako dnes. Po narození druhého dítěte jsem se chtěla jednak dostat do formy a jednak změnit to, co se mi na mé postavě nelíbilo. Bohužel, fitcentra se v naší zemi teprve začínala zakládat. Měla jsem štěstí že jsem objevila inzerát na právě vznikající posilovnu. Sportovní kulturistika žen byla v těch letech ještě v plenkách, já měla malé děti a spoustu jiné práce. Dala jsem se cestou rozhodčí, trenérky (v obou oblastech jsem získala kvalifikaci I.třídy), funkcionářky svazu kulturistiky, propagátorky nejen sportovní kulturistiky, ale posilování pro širokou veřejnost, spolupracovala jsem při zakládání nových posiloven a získala odborné kvalifikace pro práci v oblasti fitness-wellness. Jsem spoluautorkou několika publikací a vysokoškolských skript o posilování (Kulturistika žen, Kondiční kulturistika, Cvičení ve fitcentrech), autorkou učebních textů pro rekvalifikační kurzy instruktorů fitcenter a desítek článků o posilování. Vystupovala jsem v několika televizních a rozhlasových programech o posilování  (Klub mladých, Zadáno pro ženy, Prima jízda, Barvy života).

V poslední době se plně soustředím na poradenskou činnost,diagnostiku stavu pohybového systému a úrovně připravenosti k tělesné zátěži a na sestavování individuálních cvičebních programů. Svoji, více jak 20-ti letou praxi v tomto oboru, úročím v současné době také v pořádání víkendových pobytů, zaměřených na posilování a vše, co se týká správného životního stylu.

PROČ PRÁVĚ POSILOVÁNÍ ZAŘADIT DO SVÉHO POHYBOVÉHO REŽIMU?
 
Pohyb je právem považován za nejlepší lék na většinu nemocí dneška. Za nejvhodnější formu pohybu považuji cvičení se zátěžemi-posilování. Je to jediná aktivita, kterou lze, jsme-li dostatečně vytrvalí, ovlivnit tvar těla, zpevnit problémové oblasti a změnit kompozici těla, vybudovat svalstvo a zlepšit silové schopnosti, tím ovlivnit metabolismus a vytvořit základ pro zdraví a kvalitu života. Lepší vzhled a hezčí, souměrná postava zvýší sebevědomí a důvěru ve vlastní schopnosti. Lidé, kteří pravidelně cvičí, se zpravidla dožívají vyššího věku,méně trpí nemocemi a problémy s pohybovým aparátem, jsou výkonnější a tím i úspěšnější ve své profesi.

JAK SE PROJEVÍ NEDOSTATEK SVALÜ?
 
Musíme si uvědomit, že v denním režimu dnešního člověka ubylo velké množství fyzické práce. Jak prokázaly výzkumy, ztrácíme při dnešním způsobu života přibližně 2 - 4 kg svalů za životní dekádu. Ztráta svalů vede nejen k celkové ochablosti, k změně tvaru těla, ale i k poklesu hodnoty bazálního metabolismu. Snížený výdej energie má za následek řadu problémů, jako je obezita, inzulínová rezistence, hypertenze, metabolický syndrom a další zdravotní poškození. Nedostatečně stimulované svalstvo je příčinou celé řady potíží s pohybovým systémem, bolestí zad, špatného držení těla. Problémem dnešní doby není nadbytek svalnatých jedinců. Právě naopak přibývá lidí obézních, oslabených a nemocných (s osteoporosou, diabetem, s onemocněním srdce, páteře apod.)

NEJSOU POSILOVNY SPÍŠE DOMÉNOU MUŽÜ,NEJSOU OD PŘÍRODY LÉPE VYBAVENI PRO SILOVÉ SPORTY?
 
Máte pravdu v tom, že příroda vybavila muže mnohem lepšími silovými schopnostmi. Pokud ale nejsou tyto schopnosti dostatečně využívány a rozvíjeny, dochází k jejich ztrátě a k úbytku svalové hmoty. Ženy jsou obdařeny odlišným hormonálním systémem, takže se musí mnohem více snažit o rozvoj svých silových schopností. Hodí se sem klasická věta: Žena je člověk, člověk má svaly. Svaly, pokud nejsou posilovány, tak atrofují, ubývají.

ČASTOU PŘEDSTAVOU JE, ŽE VELKÉ VYRÝSOVANÉ SVALY PÜSOBÍ NEŽENSKY…
 
Vrátila bych se k tomu, co jsem už říkala - problémem této země není mnoho svalnatých jedinců, tedy ani mnoho svalnatých žen, problémem této země je spíše mnoho žen, jejichž postava připomíná "tajícího sněhuláka" a mnoho žen, které mají bolesti v zádech a celou řadu zcela zbytečných zdravotních problémů. Ochablé břišní, prsní nebo stehenní svaly vidíme přímo nebo v zrcadle, máme tak dost chuti i důvodů k nápravě, ale jsou i takové partie, na které moc nevidíme a pak se nestačíme divit. Vzpomínám si na oblíbený zábavný televizní pořad, kde tehdy, velmi populární konferenciérka upažila svoji pravici směrem k přicházejícímu umělci a na její paži se téměř nechutně třepala beztvará hmota jejího tricepsu. A podíváte-li se trošku kriticky na dnešní mladé dívky, na jejich ochablá a tukem obalená bříška a bedra, která často velmi nesebekriticky ukazují světu, myslím, že diskuse o velkých a vyrýsovaných svalech je zcela zbytečná.

CO JE DÜLEŽITÉ VĚDĚT, NEŽ SE ČLOVĚK POPRVÉ VYPRAVÍ DO POSILOVNY?
 
Je třeba si uvědomit, že pohyb je jako lék. Může prospět, ale i uškodit. Záleží na tom, je,li aplikován ve správnou dobu, přiměřenou formou a ve vhodných dávkách. Nevhodná pohybová aktivita může být v lepším případě neúčinná, v horším případě může vést ke zranění nebo poškození organismu. Cvičební program, který jednomu prospívá, může druhému ublížit. Vhodná tělesná zátěž musí vždy odpovídat zdravotnímu stavu, úrovni zdatnosti a výkonnosti daného člověka. Doporučuji proto každému zájemci o cvičení, konzultovat svůj zájem s dobrým odborníkem. Mimořádně významná je pak odborná konzultace pro jedince, kteří delší dobu necvičili, prodělali nebo trpí nějakým onemocněním, dále pro obézní, tělesně oslabené, pro lidi středního a staršího věku a děti.

V ČEM SPOČÍVÁ DIAGNOSTIKA PŘED STANOVENÍM CVIČEBNÍHO PROGRAMU?
 
Práce s klientem je vysoce individuální záležitost a hodně spočívá i v psychologii a komunikaci s každým člověkem. V současné době je velmi populární problematika zkrácených a ochablých svalů, tzv. svalové dysbalance, je to však pouze zlomek toho, co je třeba na člověku zhodnotit předtím, než začne s jakoukoliv pohybovou činností. Organismus vždy pracuje jako celek a je tak silný, jak silný je jeho nejslabší článek. Proto je nutná celková diagnostika, mimo jiné zhodnocení kompozice těla, změření tlošťky tukových řas kvalitním kaliprem (jako jediná seriozní metoda), aspexe, psychologické testy, vyšetření silových schopností, zhodnocení somatotypu, typologie, pohybových stereotypů, hodnot metabolismu, stravovacích návyků apod. Jedná se o komplex metod, které mi umožní sestavení individuálního programu, který plně respektuje veškeré zvláštnosti daného organismu. Dále pak následuje naučení se cvičit, motivace, případně dlouhodobé vedení člověka k pozitivním změnám životních návyků.

Výdaje, spojené s individuální tvorbou posilovacího programu, se mnohonásobně vrátí ve vyšší účinnosti a bezpečnosti cvičení.

KOLIK JE U NÁS KVALITNĚ VYBAVENÝCH POSILOVEN S PERSONÁLEM SCHOPNÝM OPRAVDU PORADIT SVÝM KLIENTÜM?
 
Co se týká vybavenosti a velikosti posiloven a fitcenter, je situace odlišná podle města, místa, finančních možností majitelů, ale i v menší a skromněji vybavené posilovně si můžete dobře zacvičit, pokud je k dispozici dostatek činek a posilovací stroje jsou funkční a v dobrém stavu. V dřívějších letech jsem zdůrazňovala, aby každý instruktor byl vždy připraven poradit a podávat zájemcům o cvičení nejpodrobnější informace. Dnes ale není možné takto postupovat. Jednak velká část majitelů fitcenter, instruktorů nebo osobních trenérů prošla pouze 14-ti denním kurzem, případně studiem TV, ale přímo obor nestudovala,jejich znalosti a zkušenosti nejsou dostatečné k tomu, aby dobře poradili jakémukoliv zájemci o cvičení. Dále zde přetrvává spousta tzv."poradců" bez jakékoliv kvalifikace a znalostí a poradenství se věnuje i řada bývalých sportovců a trenérů různých sportů, kteří sice připravovali sebe, případně aktivního sportovce na soutěže v daném sportu, ale v poradenství pro běžného člověka, či člověka s větším nebo menším zdravotním problémem mohou natropit více škody než užitku. Zájemce o cvičení by se měl především zajímat o to, zda daný poradce, instruktor apod. má vůbec oprávnění k této činnosti, jaké má znalosti, jak a kde je získal, zda je jeho kvalifikace platná, co je pouze komerční trik a co skutečnost.

KDYŽ SE OHLÉDNETE ZA ROKY SVÉ PRÁCE, JAK SE VYVÍJÍ PŘÍSTUP LIDÍ KE CVIČENÍ A POSILOVÁNÍ PRO ZDRAVÍ?
 
Myslím, že přístup k posilování je dnes celkem kladný a cvičení se zátěžemi se považuje za zcela normální pohybovou aktivitu. Posilovny začínají navštěvovat stále více i lidé středního a staršího věku. Jako ženu mě těší i to, že posilování se stává, stále více, zcela normálním vyplněním volného času žen. Pro mnohé však nepřinese cvičení ve fitcentru očekávané výsledky a někdy vede po jisté době ke zvýšenému výskytu potíží. Příčinou je většinou to, že každý čeká okamžitý zázrak, který se, bohužel, nedostaví, navíc řada lidí cvičí špatně a technicky nesprávně.
  Na druhé straně se domnívám, že hodně lidí si začíná uvědomovat, že se musí o sebe starat, že musí být zdraví a soběstační do co nejvyššího věku. Víte, já jsem celoživotně tak trochu rebel, a tak často na různých konferencích nebo na svých přednáškách upozorňuji na to, že lidé "by dali za své zdraví cokoliv na světě!", ale jakmile mají udělat konkrétní krok, najdou si vždy nějaký důvod proč "to nejde".. Zdraví není zadarmo, stojí čas a peníze!

JAK ČASTO CVIČÍTE VY SAMA?
 
Teď asi čekáte něco o "kovářově kobyle". Ale já posiluji 4x týdně, a to téměř 24 let. Samozřejmě je období, kdy cvičím méně nebo do posilovny vůbec nechodím - třeba v létě, což není při mnohaleté zátěži vůbec na škodu. Posilování je dlouhodobá záležitost a pokud člověk cvičí 2 -3 i 5 let, je stále začátečník. Teprve po mnoha letech pravidelného posilování dochází v organismu k výrazným změnám a člověk si může dovolit a dopřát i proležet celou dovolenou. Musíte si ale uvědomit, že cvičení, má-li být účinné, není žádná procházka růžovým sadem, žádné výskoky se šťastným úsměvem, žádné zázraky bez námahy, žádné to tzv."fitness is fun", ale tvrdá práce a dřina. Zároveň ale musíte mít reálný cíl a motivaci ke cvičení. Navíc platí jedno pravidlo: "čím déle jste nechali tělo chátrat, tím více času budete potřebovat k nápravě". Sama jsem schopna provést 15 opakování dřepu s hmotností činky 132 kg a benchpress se svojí hmotností. To ale není to nejdůležitější. Žena se musí především sama dobře cítit a cílem a smyslem je mít souměrnou, pěknou, sportovně vypadající postavu, udržet si zdraví jak tělesné, tak psychické.

CO BYSTE SI VE SVÉ PRÁCI PŘÁLA DO BUDOUCNA?
 
Budu ráda, když se mi nadále bude dařit v poradenské činnosti. Stále více se zaměřuji na posilování žen středního věku a žen perimenopauzálních. Snad je to i tím, že začínám patřit také do této kategorie a domnívám se, že tyto ženy potřebují péči samy o sebe a potřebují poradit. A  i nadále se chci věnovat problematice posilování dětí, obézních a lidem, kteří mají jakékoliv potíže s pohybovým ústrojím a všem, kteří chtějí změnit svůj dosavadní způsob života. Vedle individuálních konzultací se nyní chci plně věnovat také svým víkendovým pobytům.

DLOUHODOBĚ SE VĚNUJETE POSILOVÁNÍ DĚTÍ. CO VÁS VEDLO K VYPRACOVÁNÍ TOHOTO UNIKÁTNÍHO MODELU? JE CVIČENÍ SE ZÁTĚŽÍ PRO DĚTI BEZPEČNÉ? V JAKÉM VĚKU JE DOBRÉ ZAČÍT?
 
Posilování dětí je oblast, která mě zajímá od počátku mého vstupu nejen do kulturistického hnutí, ale do posilování vůbec. Samozřejmě jsem svoje děti vodila s sebou od útlého věku do posilovny, jiná možnost ani nebyla, ale od začátku jsem je ani nemusela nutit k tomu, aby s činkami cvičily. Děti mají obrovsky vyvinutý orientačně pátrací reflex, takže se okamžitě v neznámém prostředí orientují, všechno zkouší a jsou vnímavé k učení čehokoliv nového. Moje děti (dnes má syn téměř 24 a dcera 22 let) se mnou absolvovaly nejen cvičení, budování posiloven, moje přednášky na školeních a seminářích, natáčení v televizi i rozhlase, ale i rozhodování téměř všech kulturistických soutěží.
  Bylo by ovšem špatné, kdybych při své práci vycházela pouze z vlastních zkušeností. Posilování dětí je velice široká a rozvinutá oblast, především v zahraniční literatuře je již dnes nepřeberné množství poznatků o pozitivním vlivu silové zátěže na dětský organizmus. Mnohokrát se mi během mé práce potvrdilo, že jakékoliv obavy z posilování dětí jsou zbytečné. Problémem naší země není příliš mnoho "malých a dospívajících Schwarzeneggerů". Problémem je velké množství dětí se špatným držením těla, zdravotními problémy, bolestmi v zádech, dětí obézních, fyzicky nezdatných, oslabených a nemocných.

Pokud  říkám, že poradenství při tvorbě cvičebních programů pro běžnou veřejnost je složitá práce a musí ji dělat odborník, pak v případě poradenství pro děti to platí dvojnásobně a to se týká i dětí, které aktivně sportují.

MÜŽETE POROVNAT VÝSLEDKY SKUPIN DĚTÍ, KTERÉ POSILUJÍ A KTERÉ NE?
 
Já bych ani nechtěla nic srovnávat, protože vždy musíme přistupovat ke každému jedinci individuálně, zvláště pak, jedná-li se o děti. V každém případě ale musím zdůraznit, že problémem u dětí je spíše hypermobilita, než nadměrně vybudované svalstvo. Většina doporučovaných cvičebních programů pro mládež předpubertálního a pubertálního věku obsahuje především vytrvalostní cvičení. Z posilovacích cviků, pokud jsou vůbec zařazovány, se dává přednost typicky gymnastickým cvikům s vlastní hmotností, jako jsou přítahy na hrazdě, kliky, šplh, lehy-sedy apod. Tyto cviky jsou pro většinu dnešních dětí nadměrně náročné. Cviky jsou pak prováděny technicky nesprávně, tím se zvyšuje riziko zranění a navíc si děti vytváří vůči těmto cvikům a dost často i vůči veškeré pohybové aktivitě averzi.

JAK SE STAVÍ K POSILOVÁNÍ SAMY DĚTI? NENÍ PRO NĚ POSILOVÁNÍ TROCHU NUDNÉ?
 
Myslím, že hodně záleží na tom, kdo a jak dětem posilování přiblíží a kdo jim vysvětlí základní principy jak cvičit se zátěží. Při této příležitosti si vzpomínám na příchod svého syna z hodiny školní tělesné výchovy (připomínám, že je to už hodně let zpět) s tím, že spolužákovi upadla činka na obličej, na to reagoval učitel slovy: "seš blbej, měl jsi dávat pozor.."
  Děti posilovaly v celé historii lidstva. Jejich posilovnou byl okolní svět. Lezly po stromech, pomáhaly při řadě prací, které vytvářely přirozené podněty pro rozvoj svalů. Správné posilování je jedinou možností, jak optimalizovat funkci pohybového systému. Negativně může působit i požadavek na to, aby cvičení bylo pro děti především zábavou a soutěží. Takový přístup vyřadí z kolektivu děti, které jsou spíše introverti a dosti často to jsou právě ty děti, které potřebují cvičení nejvíce.

MYSLÍTE, ŽE MÁ TATO FORMA POHYBU ŠANCE PROSADIT SE V RÁMCI ŠKOLNÍHO VYUČOVÁNÍ?
 
Je dost škol, kde jsou již posilovny vybudované, kde se již cvičí v rámci tělesné výchovy,ale podle mých zkušeností jsou s tím spíše problémy. Především zde nelze splnit základní požadavek - individuální přístup. Cvičení tak obvykle probíhá formou tzv. kruhového tréninku a upřímně řečeno,tělesná výchova se obvykle řídí tím, k jakým sportům má pozitivní vztah učitel.

K PODSTATNÝM PŘÍNOSÜM VAŠÍ PRÁCE PATŘÍ ODKRÝVÁNÍ VÝZNAMU POSILOVÁNÍ PRO ŽENY PO MENOPAUZE. MÜŽETE NÁM O TOM ŘÍCT NĚCO BLIŽŠÍHO?
 
Ženy středního a staršího věku trpí velice často řadou tělesných potíží. Jejich hlavní příčinou je špatná životospráva,která trvala v mnohých případech i desítky let. Ženy trápí osteoporóza, zvýšený výskyt nemocí srdce a cév, potíže s páteří, klouby, depresívní stavy, vysoký krevní tlak, diabetes, obezita atd. Obezita žen ve věku 40 - 50 let dosahuje u nás téměř 80%, v dalších dvou dekádách se snižuje pod 75%, což jsou děsivá čísla. Ještě v 19.století se mnoho žen menopauzy vůbec nedožilo, protože průměrný věk obyvatel dosahoval necelých 50 -ti let. Dnešní žena může s velkou pravděpodobností očekávat, že třetinu života bude prožívat po menopauze. O tom, jaká bude kvalita tohoto života, rozhoduje do značné míry každá žena svými návyky v předchozích letech a zvláště pak v perimenopauze. Pokud žena pravidelně necvičí, musí se při snaze o udržení energetické rovnováhy uchýlit k omezování příjmu potravy. To je ale past, která vede k latentní formě obezity, a ta má na zdraví ženy stejně negativní dopad jako obezita manifestní. Úbytek aktivní tělesné hmoty vede k poklesu hodnoty bazálního metabolismu, což znamená, že žena je pak odsouzená neustále hladovět nebo tloustnout. Navíc dochází u většiny žen středního věku vinou nedostatečné fyzické stimulace k rozladění svalového systému, v jehož důsledku může pohyb přinášet nepříjemné až bolestivé zážitky.

PRO ŽENU PO PADESÁTCE JISTĚ NENÍ JEDNODUCHÉ VYPRAVIT SE POPRVÉ DO POSILOVNY. CO BYSTE JÍ PORADILA?
 
Ten věk je velice relativní,i když každá žena kolem 50-ti let začíná pociťovat změny, větší únavu, začíná si připadat stará. Ale jak jsem se již zmiňovala před chvílí, ženy se dnes dožívají mnohem vyššího věku než v minulých dobách a velké množství dnešních padesátiletých žen je na vrcholu svých pracovních sil. Srovnejme si jen takovou dnešní ženu s babičkou Boženy Němcové, která měla údajně v dobách, kdy o ní spisovatelka psala, 54 let! Základem pro zahájení cvičení je ale v každém případě nutná konzultace, o které jsem se již mnohokrát zmiňovala a sestavení individuálního cvičebního programu. Většina dnešních žen nebyla nikdy v životě povzbuzována k pravidelnému cvičení, a proto má z této činnosti podvědomý strach, navíc jim chybí základní pohybové dovednosti k správnému provedení cviku. A upřímně řečeno, hlavními důvody jsou lenost, pohodlnost a neustálé výmluvy na cokoliv.

ZA JAK DLOUHO SE DOSTAVÍ VÝSLEDKY CVIČENÍ? JAK ČASTO BY SE  ŽENA MĚLA POSILOVÁNÍ VĚNOVAT?
 
Každá žena je jiná, takže i reakce na zátěž a očekávané výsledky jsou velice individuální. Zázraky neexistují, za dlouhá léta mé praxe vím, že je to většinou pouze tvrdá práce. Ale abych dodala trochu optimismu, je potřeba zařadit posilování do normálního týdenního režimu, a tak jako si denně čistím zuby a moc se mi do toho nechce, ale vím, že to je nutné, tak stejným způsobem musím přistupovat i ke cvičení. A jak často? Zase záleží na tom, co daná žena potřebuje, jak vypadá, co si může dovolit vzhledem k zdravotnímu stavu atd. V každém případě je vhodné, za normálních okolností, věnovat se posilování alespoň 2x v týdnu. Musím ještě zdůraznit, že zde hovořím o posilování-tedy cvičení se zátěží, která sice odpovídá vstupnímu stavu a současným možnostem jedince, ale zároveň musí zabránit ztrátě svalové tkáně-sarkopenii.

JE NUTNÉ NEBO VHODNÉ DOPLŇOVAT POSILOVNU JEŠTĚ JINÝM DRUHEM SPORTU?
 
Záleží na tom, jaké má člověk cíle, zda dříve sportoval, jaké má zaměstnání, zda má potíže s nadváhou, koleny, kyčelními klouby apod. Rozumná aerobní aktivita neuškodí - jízda na kole, plavání, případně běh. Existuje však řada lidí, pro které je jakákoliv z těchto aktivit nevhodná,např. protahovací cviky i jóga vzhledem k hypermobilitě nebo chůze, byť doporučená lékařem, může být pro perimenopauzální ženu s určitým typem svalové dysbalance velice škodlivá.

PRACUJETE TAKÉ S BUDOUCÍMI MAMINKAMI. TĚHOTNÁ ŽENA UŽ BY ALE MĚLA BÝT ZVYKLÁ NA POSILOVÁNÍ Z DŘÍVĚJŠKA,NE?
 
To je prakticky velmi složitá otázka. Máme-li mít zdravé děti, musíme mít především zdravou ženu. Musela bych se vrátit k povídání o posilování dívek před pubertou a v dospívání. Pokud není organizmus na těhotenství dobře připraven, je větší pravděpodobnost komplikací. Vzhledem k tomu, že porod je v podstatě svalová práce, je třeba si připomenout větu, kterou jsem již jednou použila: "Žena je člověk, člověk má svaly a pokud nejsou posilovány, tak atrofují". Samozřejmě je třeba při posilování těhotných žen dbát zvýšené opatrnosti, je nutná dokonalá diagnostika vstupního stavu, jsou cviky, které nejsou vhodné a naopak ty, které jsou velmi důležité. Výrazná specifika má také posilování po porodu!

OSOBNĚ MI PŘIPADÁ VELMI ZAJÍMAVÝ PROJEKT POSILOVÁNÍ SENIORÜ. OPRAVDU MOHOU SENIOŘI ZLEPŠIT SVÜJ ZDRAVOTNÍ STAV CVIČENÍM SE ZÁVAŽÍM?
 
Děkuji za tuto otázku. Několikrát jsem byla pozvána i do televize, kde se hovořilo právě o cvičení seniorů, protože tato problematika začíná být nesmírně aktuální. Podle údajů z USA, dosáhne v roce 2030 počet osob starších 65 let 70 milionů, přičemž největší expanze se předpokládá u lidí ve věkové skupině nad 85 let. Podobné trendy můžeme očekávat ve všech průmyslově vyspělých zemích. Vyšší věk je spojován s vyšší nemocností a tedy i s vyššími výdaji na zdravotní péči. Většina seniorů trpí nějakou nemocí, která omezuje jejich pohyb. Posilování pomáhá kompenzovat ztrátu svalové tkáně a síly, zvyšuje zdraví kostí, tím je přirozenou prevencí rozvoje osteoporózy,zlepšuje držení těla a posturální stabilitu, čímž redukuje riziko pádů a s nimi spojených úrazů a zlomenin.

V JAKÉM VĚKU JE JEŠTĚ MOŽNÉ ZAČÍT?
 
Posilování má tu výhodu, že je možné začít v jakémkoliv věku a na jakékoliv výchozí úrovni, ale je důležité zhodnotit právě ten vstupní stav jedince a podle toho vypracovat cvičební program. Podle údajů Framinghamské studie 65% žen ve věku 75 - 84 let není schopno zvednout zátěž o hmotnosti 4,5 kg. Obecně se dá shrnout, že svalová síla klesá po dosažení 60 let o 15% za dekádu a po dosažení 70 let o 30% za dekádu. K prokázaným funkčním důsledkům ztráty svalstva se řadí i změna citlivosti na inzulin, což přispívá ke vzniku diabetu typu II.

DAJÍ SE JEŠTĚ V TOMTO VĚKU NAPRAVIT CHYBY DŘÍVĚJŠÍHO NEVHODNÉHO STYLU ŽIVOTA?
 
Myslím, že cesta k nápravě je vždycky, protože se buď zlepšujeme nebo zhoršujeme, záleží na tom, jakou cestu zvolíme. Pravidelně prováděné cvičení vyvolává u seniorů pozoruhodný počet pozitivních změn. Vyšší svalová síla je spojena s vyšší úrovní spontánní pohybové činnosti, posilovací program má kladný vliv na hustotu kostí, hodnotu energetického metabolismu, na množství svalové hmoty, svalovou sílu,na psychiku. Jak jsem se zmínila v jedné své odpovědi, dochází k prodlužování věku, ale nejde v tomto případě jen o délku života, ale hlavně o to, aby to byl život kvalitní. Posilování se tak stává mostem k nezávislosti.